Proč jsem vegan?

Mohl bych zde vypisovat spousty argumentů a čísel spojených s nezdravým konzumováním hormony a antibiotiky prošpikovaného masa a kravského mléka, ale těch je plný Google. Chci se s vámi pouze podělit o svůj příběh, svou cestu od milovníka masa, šunky, párků, buřtů a sýrů k veganovi.

Jako většina lidí, jsem i já byl od mala vychováván k tomu mít rád zvířata. Od dětství jsme měli doma psy, kterým jsme dávali lásku, co to jen šlo a přijali je jako členy rodiny. Maso bylo téměř denně na jídelníčku a o jiné možnosti stravování jsem nepřemýšlel. První vegan, se kterým jsem mluvil, byl Jiří Stabla. Bylo to někdy na podzim roku 2012. I když jsem už někdy o tom, že se někdo stravuje rostlinně slyšel, nikdy by mě nenapadlo, že někoho takového potkám. Po zvídavých otázkách, co teda jí a proč to vlastně dělá, jsem dokázal jen odvětit, že já bych musel sníst zeleniny velké množství, abych se zasytil. Ale opak měl být pravdou, že díky kvalitním surovinám stačí jídla objemově mnohem méně než masa.

Asi za měsíc po tomto setkání začal umírat náš první pes. Byla to fenka a jmenovala se Mína. Jeli jsme s ní na veterinu, kde nám řekli, že už jí není pomoci a pokud nechceme, aby se dál trápila, bude lepší ji „uspat“. Zůstali jsme samozřejmě u ní a hladily ji až do konce, kdy z ní vyprchal život a stal se z ní „plyšák“. Proč zde ale popisuji jak nám umřel pes? Trvalo nějakou dobu, než jsem si uvědomil, že něco podobného se děje každý den, nejspíš každou vteřinu, na různých místech po celé planetě, ale v nesrovnatelné podobě oproti uspání našeho psa.

Přišlo mi to hrozné a nechtěl jsem se na něčem takovém podílet, natož se tím živit. Jirka byl jediný, koho jsem znal, kdo maso nejedl, a tak jsem si řekl, že když to zvládne on, proč ne i já. Ale stále jsem nevěřil, že by šlo bez masa žít a v blízkém okolí jsem nikoho takového neznal, koho bych se mohl zeptat na případné nejasnosti. Nakonec jsem si řekl, že to vyzkouším a vydržím 14 dní bez masa a uvidím, co se se mnou bude dít.

Neměl jsem žádná očekávání, o to víc mě překvapily výsledky už po pár dnech ve formě přebytku energie, která způsobila, že jsem spal 4 hodiny denně, přitom jsem necítil ráno ani přes den únavu nebo nevyspalost. Dalším překvapením byla zvýšená vytrvalost při sportovních výkonech. Na tréninku jsem místo dvou hodin vydržel tři. A stále mě provázel skvělý pocit lehkosti a svěžesti. Začal jsem se tedy o vegetariánství zajímat více. Četl jsem články, sledoval dokumenty a videa, ze kterých mi bylo ale jen smutno. Hlavou se mi honilo – tohle má být ráj na naší planetě Zemi? S čistým svědomím bych se nemohl podívat do zrcadla a říct si – miluju život, sebe i ostatní, pokud bych se dál na tomto podílel. Neuběhly ani celé dva týdny a já byl rozhodnutý.

Dva roky uběhly a já byl spokojený vegetarián do té doby, než mi má tehdejší přítelkyně řekla o znásilňování krav a mateřském poutu, které je mezi matkou krávou a narozeným teletem. Začalo mi to vrtat hlavou, vzpomněl jsem si i na Jirku, který byl vegan a zase jsem začal hledat informace a koukat na dokumenty. Bez masa jsem už věděl, že to jde a že o nic „dobrého“ nepřicházím, protože vegetariánské alternativy plně nahradily masové výrobky. Ale bez sýra, zmrzlin, snickers…? Ty jsem miloval. A co teprve na cestách, kde není možnost dát si něco veganského?! Byla to výzva. Pro ostatní už jsem byl „ten, co nejí maso“, zbavit se všeho živočišného už pro mě nebyl z hlediska okolního tlaku a narážek žádný problém.

Asi po dobu čtvrt roku jsem jedl převážně vegansky, ale jednou za čas jsem to „zabil“ pizzou se sýrem, smetanovým nanukem nebo něčím podobným. Zlom nastal v momentu, kdy jsem koukal na „Nejlepší řeč, jakou kdy uslyšíte – Gary Yourofsky“. Měl jsem rozjedený bezmasý kebap s dresinkem a sýrem, který v půlce dokumentu letěl do koše. Gary mi pomohl zvědomit, že zvířata trpí ještě více v mléčném průmyslu než v masném, a že až přestanou dávat mléko, jejich osudem jsou stejně jatka, tedy stejně masný průmysl. Navíc, že kravské mateřské mléko není pro nás dospělé lidi vhodné. První, co jsem si vybavil, byla má pleť po snědení jogurtů nebo čehokoliv mléčného.

Změnu jsem opět pocítil během pár dnů ve formě přívalu nové energie, podobně jako když jsem přestal jíst maso. Nyní jsem byl ale čistě na rostlinné stravě a cítil jsem se líp než kdy předtím. A i když mě mnozí strašili, že nebudu mít dostatek železa, bílkovin a bůh ví čeho všeho, nikdy jsem si nesestavoval žádný jídelníček a nepocítil jsem v tom problém. Snažím se jen o to, aby strava byla pestrá a jím to, na co mám chuť, poslouchám své tělo. Když mě napadne, že už jsem dlouho neměl třeba čočku, tak si ji uvařim.

Na závěr bych chtěl jen říct, že nedržím žádnou veganskou dietu, nic nezadržuji ani nepotlačuji chuť na cokoliv.

Napadlo by vás napít se nafty? Pravděpodobně ne a pokud ano a udělali byste to, tak by vám to asi moc nechutnalo a ani neprospělo. Takový je můj vztah k živočišným produktům.

Nikdy bych také nepřestal jíst maso a pít mléko, kdyby to bylo jen kvůli zvířatům nebo jen kvůli vlastnímu zdraví nebo jen kvůli planetě. Ale pokud to je všechno dohromady a nenese to žádná negativa, byla tato svobodná volba z lásky tím nejlepším, co jsem v životě udělal.

 

Gary Yourofski – nejlepší řeč jakou kdy uslyšíte

 

Cowspiracy

 

MASOKR – přijetí minulosti (2017)

MASOKR – PŘIJETÍ MINULOSTI from Troj King Jones on Vimeo.